Janáčkův máj

Moravskoslezský


S docentem Vítkem o hudbě, životě a domácím muzicírování

– Lidová konzervatoř a Múzická škola Ostrava
Naposledy upraveno: 19.09.2014 14:15
Pavel Vítek je vynikající houslista a violista, ale i skvělý a oblíbený pedagog

Od začátku školního roku je součástí týmu našich pedagogů docent Pavel Vítek. Patří mezi skutečné osobnosti ostravského hudebního světa, jeho jméno je už více než 40 let spojeno s vynikajícím a ve světě uznávaným Kubínovým kvartetem, mezi současnými hudebníky má řadu žáků a nás těší, že mezi nimi mohou být i posluchači naší školy.

Docent Pavel Vítek patří k umělcům, kteří sami koncertují, ale jsou rovněž schopni předávat svoje hudební zkušenosti dalším generacím hudebníků. Léta pracoval jako pedagog na ostravské Janáčkově konzervatoři a od roku 1991 učí rovněž na Ostravské univerzitě.
On sám měl, jak říká, štěstí na skvělé hudebníky, kteří jej učili anebo s nimi spolupracoval – s úctou a nadšením mluví o osobnostech jako Ilja Hurník, Petr Eben, Jiří Matys, Miroslav Klega, Eduard Dřízga, Ladislav Vrtal a v neposlední řadě Jaromír Podešva. „Osvětlil mi techniku skladby, naučil mne, jak se na hudbu dívat.“ Jak sám říká, v hudbě existuje spousta pokusů, mnohé se prostě opakuje a je otázka, kudy se současná hudba bude ubírat. „Už Leoš Janáček říkal, že v hudbě je nutno stále vymýšlet. V tom je její síla. Řada současných autorů skutečně ´vymýšlí´ a hledá nové cesty. Člověk stále musí být otevřený a vnímat, co se v hudebním světě děje.“
Přestože je docent Pavel Vítek svým repertoárem orientován především na klasickou hudbu, jiným žánrům se ve své pedagogické práci nevyhýbá. „Housle jsou tu s námi už několik staletí, vznikly v období raného baroka,“ vysvětluje docent Vítek. „Pro toho, kdo s nimi začíná, to hlavně zpočátku není vůbec snadné, musí je zvládnout technicky, poznat je – skutečně a do hloubky. Ale jestliže takový houslista vytrvá, pak může bez problému hrát cokoli – třeba cimbálovku, country, prostě cokoli ho bude bavit.“
Hudba patří ke kultivované lidské společnosti, je její integrální součástí a má mnohem hlubší význam, než by se na první pohled mohlo zdát. Podle docenta Vítka nejde totiž pouze o její povrchní interpretaci, či přijímání, ale o filozofii, kterou nám zprostředkovává. „Hudba nás vede k citu,“ je přesvědčen docent Vítek. „Vnímáme-li hudební dílo, obohacuje nás to na více úrovních. Působí-li na nás například zvuk barokního díla, zažíváme klid, harmonii, řád. Hudba vždy směřovala k základním humanistickým hodnotám.“
Jméno docenta Vítka je již více než 40 let spojeno s Kubínovým kvartetem. Pavel Vítek stál u jeho zrodu v roce 1972 a spolu s ním získával ocenění na domácích i zahraničních koncertních pódiích. Bohaté zkušenosti s prací v komorním orchestru se docent Vítek chystá zužitkovat také na Lidové konzervatoři. Spolu s ním bychom chtěli posluchačům nabídnout možnost vyzkoušet si hru v komorním souboru. On sám dodnes rád vzpomíná na kurzy Hudební mládeže v Hradci nad Moravicí (1987-1993), které vedl a kde podobná hudební uskupení pomáhal vytvářet. Ostatně i přes svoje špičkové profesionální zkušenosti má docent Vítek stále k amatérským muzikantům velmi blízko. „Vážím si amatérských hudebníků,“ potvrzuje. „I proto, že z jejich vystoupení je znát opravdové zaujetí. A to je mnohdy cennější než chladný profesionální výkon. Hudba vždycky vedla lidi k pospolitosti, k hodnotám, které se dnes ze společnosti vytrácejí i vzhledem k nabídce, která je až příliš snadno v dosahu třeba prostřednictvím televizní obrazovky.“
Přestože kdysi platívalo rčení - co Čech to muzikant - dnes aktivní muzicírování z našich domovů mizí. „Jako by ztrácelo na významu scházet se a sdílet spolu něco krásného, například hudební skladbu.  A přitom jde o velmi cennou společenskou hodnotu. Dříve bylo běžné, že se scházeli lidé i mimo profesionální sféru, aby si spolu zahráli. Dnes stačí otočit knoflíkem a útočí na vás leccos, co třeba zdaleka tak hodnotné není. Dříve každý kantor uměl hrát na housle, protože se daly snadno přenést, ale housle jako nástroj už přece jen vyžadují trochu znalostí. Takový kantor byl poučený amatér a děti mohly vnímat jeho hru a především jeho zaujetí pro hudbu. Zajímalo je to a možná právě proto získávaly chuť samy muzicírovat. Je smutné, že dnes žijeme v době, kdy učitelé doslova bojují o společenskou prestiž, společnost jako by si nebyla jista, jestli učitele potřebuje nebo ne. Jenže na internetu se opravdu nedá najít všechno. Výkon špičkového hudebníka je přitom nepochybně srovnatelný s nejtěžší fyzickou prací,“ připomíná docent Pavel Vítek.


Komentáře

K tomuto příspěvku nejsou zatím žádné komentáře.


Pro vložení komentáře musíte provést první přihlášení.

Kalendář příspěvků

1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30

Reklama

Solokapr vám pomáhá komunikovat

Agentura Solokapr poskytuje pomoc jako profesionální redakce a specialista na obory marketingových komunikací, zejména na osobní prezentaci nebo prezentaci služeb a výrobků.
www.solokapr.cz

Občanské sdružení Šumbarák

Sjednocuje organizace, podnikatele a obyčejné lidi v Havířově-Šumbarku, kteří chtějí aby bylo jejich sídliště dobré místo k životu.
www.sumbarak.cz