Janáčkův máj

Moravskoslezský


Unikátní kniha poprvé v historii zmapovala vodní mlýny na Novojičínsku

Obraz s kresbou mlýna v Loučkách u Oder

Publikace, která by neměla chybět v knihovničce amatérských i profesionálních hostoriků, badatelů, ale i lidí, kteří se zajímají o své okolí a jeho minulost, spatřila v těchto dnech světlo světa.
Společnost Šmíra print vydává obsáhlou publikaci Jiřího Tichánka a Pavla Šmíry Vodní mlýny na Novojičínsku.
Autoři na sběru dat pracovali více než dva roky. "Překvapilo mě, že na Novojičínsku bylo původně bezmála dvě stě vodních mlýnů," říká jeden z autorů Jiří Tichánek. Autoři postupně osobně navštívili všech dvě stě lokalit, kde stávaly nebo ještě stojí mlýny či jejich pozůstatky. Tichánek přiznává, že v mnoha případech to byla doslova detektivní práce. "Pátrali jsme v archivech, knihovnách, muzeích, v obecních kronikách či urbářích. Často nám pomohli místní pamětníci," říká Tichánek.
Jen málo vodních mlýnů v okrese Nový Jičín už je funkčních. Mnohde místo nich stojí rodinné domy, někde jen zříceniny původních objektů a na mnoha místech už badatelé našli jen poslední připomínky někdejší mlynářské historie: zbytky zdiva, zasypané náhony, mlýnské kameny...
Výpravná publikace na kvalitním papíře, která váží bezmála tři kilogramy, nemá za cíl pouze zmapování všech vodních mlýnů na Novojičínsku. Připomíná také historii celého řemesla, jeho dělení na mlýny moučné, krupné, pilné, olejné, papírenské, na hamry, pily a valchy. Součástí knihy jsou také Mlýnský řád Marie Terezie z roku 1754, Mlecí nařízení císaře Františka I. z roku 1814, slovníček mlynářských pojmů a další vyčerpávající informace o tomto odvětví. U každého mlýna je mapa z ze stabilního katastru z let 1833 až 1836, dobové i současné fotografie, přehled vlastníků, někde i pověsti, které se k mlýnu vázaly.
"Rozvoj mlynářství dostal první ránu v dobách rozšíření železniční dopravy, vzniku velkých průmyslových mlýnů, přežití vodního pohonu mlýnů a v neposlední řadě také kvůli okupaci a pak po znárodnění," říká Jiří Tichánek.
Na svých cestách Novojičínskem mnohdy spolu s potomky někdejších mlynářů slýchal, jak komunisti po převratu mlýny zabavovali anebo zavírali, aby pak po roce 1989 v restitucích už nebylo co vracet. "Více než polovina mlýnů patřila Němcům, kteří byli po válce odsunuti. I to přispělo k zániku řemesla."
"Často jsem narazil na skutečné nadšence, kteří z ruin stavějí repliky mlýnů a snaží se obnovit, co bylo zničeno," říká Tichánek. Jde například o majitele mlýna z Kunína, funkční mlýn stojí i v Loučkách u Oder, v Bernarticích...
"Bohužel mnohem více je lokalit, kde už mlýnskou historii připomíná pouze starý mlýnský kámen nebo mlynářské pečetidlo v majetku lidí, kteří na místě bydlí v rodinném domku," říká Jiří Tichánek.
Novojičínskem jeho pátrání po vodních mlýnech nekončí. "Dávám dohromady publikaci Vodní mlýny na Frýdecko-Místecku. Bude ještě rozsáhlejší - našel jsem tady totiž dvě stě osmdesát dva mlýny," říká historik.
Zájemci o unikátní a výpravnou knihu z řad amatérských i profesionálních historiků, badatelé či jen lidé, kteří mají rádi historii a také obecní a další úřady si mohou knihu Vodní mlýny na Novojičínsku objednat na dobírku u společnosti Šmíra print, na adrese Šmíra print, Bořivojova 48, Ostrava-Kunčičky, 718 00, případně si o ni napsat na e-mail: renata@smira-print.cz.


Komentáře

K tomuto příspěvku nejsou zatím žádné komentáře.


Pro vložení komentáře musíte provést první přihlášení.

Kalendář příspěvků

1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31

Reklama

Solokapr vám pomáhá komunikovat

Agentura Solokapr poskytuje pomoc jako profesionální redakce a specialista na obory marketingových komunikací, zejména na osobní prezentaci nebo prezentaci služeb a výrobků.
www.solokapr.cz

Občanské sdružení Šumbarák

Sjednocuje organizace, podnikatele a obyčejné lidi v Havířově-Šumbarku, kteří chtějí aby bylo jejich sídliště dobré místo k životu.
www.sumbarak.cz